Slavíme Den kulturní rozmanitosti

Přečtěte si, proč je kulturní rozmanitost tak důležitá v každodenním (nejen) pracovním životě:

1. Inovace a kreativita: různé způsoby myšlení a zkušenosti podporují inovace. Když se vzájemně inspirujeme a vyměňujeme si nápady, naskytují se nová řešení.
2. Tolerance a respekt: Tím, že se k různým kulturám chováme s respektem, vytváříme pozitivní pracovní atmosféru. Otevřenost a empatie jsou klíčem k harmonické spolupráci.
3. Globální perspektiva: V globalizovaném světě často spolupracujeme s mezinárodními týmy. Kulturní kompetence nám pomáhá efektivně komunikovat a spolupracovat.

Pojďme tedy společně využít tento den k oslavě naší rozmanitosti a učme se jeden od druhého!

Další další zajímavá fakta ohledně kulturní rozmanitosti:

Polsko: Už vás někdy uvítali polibkem na ruku? Co nebylo ve zbytku Evropy po desetiletí běžné, je v Polsku i dnes zcela běžné.

Česko: Víte, že v některých českých regionech se mezi blízkými přáteli či rodinou lidé zdraví třemi polibky na tváře? To může být pro cizince nebo i Čechy z jiných krajů, kteří jsou zvyklí na jeden nebo dva polibky, někdy trochu matoucí a často to vede k zábavným situacím.

Slovensko: O Velikonočním pondělí existuje hravá tradice, kdy chlapci polévají děvčata vodou a zlehka je bičují vrbovými větvemi ozdobenými pentlemi. Věří se, že to přinese zdraví a krásu dívkám pro nadcházející rok. V Čechách je tradice s poléváním vody naopak, kdy dívky polévají chlapce vodou, pokud přijdou pozdě s vrbovými větvemi.

Maďarsko: Určitě víte, že na severním břehu Balatonu, zejména v oblasti Badacsony, jsou skvělé vinice. Většina vín v zemi se však vyrábí na svazích pohoří Mátra v Gyöngyös. Pochází odtud zlatožlutý Gyöngyös - Bor. Právě prostřednictvím vína se v dobách míru upevňovalo polsko-maďarské přátelství, což zdůrazňuje známé přísloví v polské i maďarské verzi: „Polák je Maďar, dva synovci, jak na šavli, tak na sklenka."

Chorvatsko: Rakija je tradiční chorvatský alkohol považovaný za lék na všechny nemoci. Bolí tě břicho nebo hlava? Zřejmě jsi nevypil dost Rakiji a je čas to napravit. Pořezal jsi se? Vydezinfikujte ránu Rakijou. V případě horečky namočte ručník do Rakiji a noste ji jako turban.

Litva: Za pozornost stojí Festival písní Litevců světa. Koná se v červenci každé 4 roky. Jedná se o tradici, která ve skutečnosti začala v Estonsku a Lotyšsku a do Litvy se dostala o něco později a stala se velmi populární. Festival byl zahájen v roce 1924 a teprve v roce 2003 jej UNESCO uznalo za mistrovské dílo slovesného dědictví a nehmotné kultury lidstva. Akce se účastní několik tisíc hudebních a tanečních účinkujících, takže akce trvá několik dní.

Lotyšsko: To je země, kam se nechodí jíst. Stereotyp, že lotyšská kuchyně je nezajímavá a podobná jiným – estonským, litevským a dokonce i polským – je stále živý. Samozřejmě je těžké si nevšimnout některých společných prvků, ale v Lotyšsku ochutnáte i jídla, která vás překvapí. Určitě vyzkoušejte například: Černý chléb (Rupjmaize) Lativa je vyhlášený, různé produkty s konopnými semínky, které se u nás legálně prodávají, protože neobsahují omamné látky, takže můžete zkusit například olej, nebo máslo s přídavkem pražených a drcených konopných semínek má zvláštní nazelenalou barvu, ale chutná lahodně zejména s kouskem Rupjmaize.

Estonsko: Předpokládali byste někdy, že Estonci jsou trochu pověrčiví, věří v určité duchy, někteří v pověry a ze všeho nejraději pěstují tradice svých ugrofinských předků. Oslava Mardipäev je spojena se zemědělskou sezónou končící na podzim a v minulosti na vesnicích lidé v krojích chodili od domu k domu, zpívali, tančili a recitovali básně a na oplátku dostávali sladkosti. Přítomnost krojovaných lidí, kteří chodili ode dveří ke dveřím – takovým návštěvám se říká Mardijooks – přinesla do sklizně v následujícím roce štěstí a blaženost. Dnes se děti této tradici učí ve škole a chodí dům od domu jako dříve.