Gely a oplachové roztoky - vlhká terapie

Vlhké hojení patří mezi moderní metody ošetření ran a oblíbené bylo už ve starověku, kdy odhalili jeho antibakteriální účinky.

Jaké jsou výhody vlhkého hojení ran?

• Hlavní výhodou je bez pochyb rychlost hojení. Rány se touto metodou hojí až o 40 % rychleji. S tím souvisí i rychlejší granulace a epitelizace i menší riziko macerace či vyschnutí rány.
• Důležitá je také menší bolestivost, protože krytí se k ráně nelepí, ba naopak zklidňuje a snižuje bolestivost.
• Dále také snazší aplikace oproti gázám a obinadlům, navíc stačí krytí měnit méně často (5-7 dnů).
• S tím se pojí další výhoda a tou jsou nižší náklady na léčbu. Protože se krytí mění méně často a zkracuje se doba hojení rány, snižují se finance na nákup potřebného zdravotnického materiálu.
• Skvělým plusem je i univerzálnost této metody, která se hodí téměř pro všechny druhy ran.

Co je principem vlhkého hojení ran?

• Důležité je především to, že udržuje stálou teplotu rány, ideální vlhkost a pH. Jednoduše zachovává přirozené prostředí plné vyživujících látek, které podporují hojení rány.
• Dále absorbuje nebo odvádí z rány sekret a hnis, vstřebává škodliviny, které mohou být produkovány bakteriemi v ráně.
• Při převazech se rána netraumatizuje a také se prodlužují intervaly mezi jednotlivými převazy.
• A samozřejmě jako většina krytí - chrání ránu před vnějším prostředím a tím snižuje riziko infekce a podporuje tvorbu nové tkáně.

Jaké krytí se při vlhkém hojení používá?

Mezi produkty, které se používají při vlhkém hojení ran patří gely a oplachové roztoky s hojivým účinkem. Rozdíl mezi nimi je především v tom, že roztoky se používají k čištění a zvlhčení rány, gely pak následně pro urychlení a podporu hojení, udržení vhodné vlhkosti rány a pH i jako bariéra proti infekci.

Gely (též amorfní gely či hydrogely) se používají jako podpora hojení, zamezují vzniku jizvy a také pomáhají udržet ránu vlhkou. Jejich další výhodou je, že snižují bolestivost a mají zklidňující účinek.

Gely a hydrogely lze použít u drobných poranění, zánětlivých projevů i chronických a závažnějších ran. Konkrétně například při léčbě odřenin, puchýřů, popálenin, řezných ran, bércových vředů, dekubitů, pooperačních jizev, akné či aftů. Naopak se nehodí pro infikované rány či rány s velmi silnou sekrecí.